Velikost textu:

Hasiči

Sbor dobrovolných hasičů vznik a činnost

Od pradávných dob si lidé uvědomovali sílu přírodních živlů, které ničily majetek i životy. K zdolání  společného nepřítele – ohně – nestačily síly jednotlivce. Lidé se sdružovali ke společné ochraně a obraně proti ohni zpočátku živelně, později  spolu se vznikem zákonů vznikaly první požární předpisy. Již v roce 1594 bylo vydáno zvláštní nařízení v tomto směru.

7. září 1782 bylo vydáno zvláštní nařízení císařem  Josefem II.  pod názvem Požární řád Josefínský. Císařským patentem  ze dne 24. ledna 1788 byl uveden v platnost  pro Moravu a Slezsko. Čerpalo se z něj při vydání požárního řádu z 5. dubna 1873. Již tehdy se zdůrazňovala prevence požáru, včasné zjištění a uhašení požáru i kontrola po požáru. Další nařízení se zabývala stavem komínů, stanovilo se  předepsané množství hasičského nářadí a jeho evidence. Zákon z 5. dubna 1873 přikazuje všeobecnou povinnost všech občanů pomáhat při hašení. V roce 1827 se začalo usilovat o vytvoření hasičské pojišťovny.V této době  vznikla myšlenka na založení hasičského sboru. Titus Krška byl u zrodu  prvního hasičského sboru v Třebíči 1868 a také tento sbor vycvičil. Další pak následovaly.  Do této doby  byla v obci řada požárů:

1832 – ve mlýně na Tálech oheň zničil část chlévů.

1857 – neopatrným zacházením se světlem na půdě domu č. p. 69 byl tento objekt zničen. Další majitel si postavil dům na spáleništi a dosud se říká „U Spálenků“.

7. 8. 1870 – o půlnoci hořela stodola č. p. 8 a od ní dům č. p. 9. Shořelo sklizené obilí, zasahovala stříkačka z Radešína, která zasahovala i  při dalších požárech.

V této době se často při hašení uplatňovaly různé pověry (nošení šestinedělky kolem ohně, stavění stolů nohama vzhůru a jiné).

26. 6. 1882 – hořelo v hostinci č. p. 25 kvůli neopatrnému smažení ryb. Po jeho uhašení se vzňalo stavení č. p. 32 a to vyhořelo do základů.

1874 – vyhořela pazderna č. p. 16.

1885 – hoří stodola č. p. 3, oheň se rozšířil na stavení č. p. 62 a stodolu č. p. 4. Oheň byl založen neznámým pachatelem. V této době již majitelé byli pojištěni a obdrželi náhrady.

1886 – hořela stodola domu č. p. 10, stodola u č. p. 7.

1887 – hořelo ve stodole domu  č. p. 3, od ní dům č. p. 3, č. p. 2, č. p. 1, č. p. 84, za necelý měsíc hoří stodola č. p. 12 a od ní stavení č. p. 12, 13, 14 a zpět na č. p. 11. K požáru se sjely sbory z Obyčtova, Bobrové a Radešína.

Na základě množství požárů byla roku 1887 zakoupena čtyřkolová stříkačka s 10 koši.

1889 – postaveno skladiště hasičů a chudobinec.

1890 – na  oheň v č. p. 67  byla poprvé použita nová stříkačka.

1892 – vznikl požár v kůlně č. p. 1 – stříkačka se osvědčila, ale lidé nebyli patřičně vycvičeni.

1893 – byl založen sbor dobrovolných hasičů v Řečici.

Na podnět učitele Josefa Šouby se usnesl obecní výbor založit sbor dobrovolných hasičů. Byly schváleny stanovy. 21. 6. 1893 bylo zapsáno 24 hasičů. Hasiči dostali nové uniformy a výzbroj a začali se cvičením. Prvním velitelem byl František Vítek z č. p. 17, podvelitelem byl František Blažek, četař Chroust, Pejchl a Novotný, trubači Josef Vítek a Jiří Veselý, jednatelem Josef Šouba.

První požár likvidovali hasiči roku 1895 v Radešínské Svratce, potom v Mirošově. Požár se vyhlašoval trubkou nebo bubnováním. Na místo události se sjíždělo více hasičských sborů z okolních vesnic.

1898 – hořelo ve Dvoře.

20. 6. 1902 – se uskutečnil v Řečici župní sjezd hasičů – sešlo se jich na 150 a další hosté.

Kromě hašení pořádají hasiči cvičení, výlety a bály střídavě v obou hospodách.

Za 1. světové války všichni hasiči narukovali. Naštěstí nehořelo. Od roku 1919 sbor opět začal pracovat.

Po válce se zase rozvíjela činnost hasičů i v kultuře – hraje se divadlo, uskutečňují se přednášky, nácvik lidových písní a tanců, na plese se tančí Beseda, pořádá se výlet do Chlumku, hasiči se účastní župního cvičení, Božího těla, pomáhají stavět pomník padlým v roce 1928.

1929 – shořel dům č. p. 88.

1930 – zřízen Masarykův jubilejní chudinský fond.

1931 – vyhořelo stavení č. p. 97.

1. 6. 1933 – vyhořelo hospodářství č. p. 96.

16. 7. 1933 – se sbor zúčastnil svěcení kaple, kterou postavil na své náklady Josef Šustáček z č. p. 18.

20. 7. – byla dostavěna sušárna hadic u místního chudobince. V témže roce  zničil požár hospodářství č. p. 101.

10. 2. 1934 – hořela kůlna v č. p. 17, od ní vyhořelo hospodářství č. p. 16 a kolna č. p. 15.

31. 5. 1934 – při příležitosti 40. výročí hasičů na okrskovém cvičení dostali někteří členové diplomy a medaile  za vykonanou práci ve sboru.

15. 6. 1935 – shořelo dřevené stavení č. p. 79.

30. 6. – hořela stavení č. p. 83, 74, 90 – úplně vyhořelo, 63 – úplně vyhořelo a 30 – úplně vyhořelo a stodola č. p. 63.

1. 6. 1939 – hořel domek č. p. 92.

7. 4. 1940 – hořela stodola č. p. 14 a č. p. 13.

1941 – zakoupila obec motorovou stříkačku za 35 000 Kč.

19. 8. 1947 – zasáhl blesk obytné stavení č. p. 50 a oheň se rychle rozšířil na č. p. 49, 48, 47 a stodolu u č. p. 46. Vše i se sklizní shořelo.

29. 1. 1953 – hořel dům č. p. 59.

17. 9. 1959 – hořela od vadného komína provizorní stáj č. p. 15.

30. 4. 1960 – při uzení masa vznikl požár v č. p. 118.

23. 8. 1965 – vyhořel dům č. p. 68 a hospodářská budova.

1977 -  započata stavba, garáže dokončena 1979.

1980 – shořel dům č. p. 1 i s kolnou.

Po roce 1945 je sbor doplněn mladými lidmi a po roce 1949 je založeno družstvo žen. K podstatnému růstu činnosti dochází v 70. letech, kdy měl sbor 72 členů. Bylo založeno celkem pět soutěžních družstev - muži, ženy, dorostenky, starší a mladší žáci. První místa na okrskových soutěžích se stávala pravidlem. SDH se nadále podílel a podílí na kulturním životě v obci, je stále iniciátorem různých tanečních zábav, plesů, výletů, masopustního průvodu, dětského karnevalu. Hasiči pomáhali obci při likvidaci následků povodní. A nemyslí jen na naši obec, ale v roce 2002 poslali 10 000 Kč obci Chvatěruby, která byla postižena povodněmi.

Každým rokem se družstva účastní soutěží, například soutěž hasičů v Radešíně a soutěž „Plamen“ v Novém Městě na Moravě pro žáky

SLOŽENÍ VÝBORU SDH K 1. 1. 2009:

Starosta Zdeněk Vítek, velitel Zdeněk Poul, jednatel Stanislav Novotný, hospodář Marek Škapa, strojník Miroslav Dostál, členové Jiří Janů, Libor Eichler, Stanislav Mička, Vratislav Kříž, Karel Petrle, Jiří Skryja, Miloš Chrást, Pavel Filip ml.

Ke dni 9. 2. 2009 má sbor 95 členů.
6 – 14 let               2 chlapci, 2 dívky
15 – 18 let             7 chlapců, 4 dívky
18 – 26 let             10 mužů, 9 žen
26 – 50 let             34 mužů, 5 žen
50 – 70 let             14 mužů
70 a více let           8 mužů

Nejmladší člen:           Klára Eichlerová            14 roků             člen od 1. 1. 2004
Nejstarší členové:

Antonín Drdla                78 let                člen od 1. 1. 1950
Josef Kříž                      77 let                člen od 1. 1. 1964
František Drdla             76 let                člen od 1. 1. 1952
Stanislav Novotný          75 let                člen od 1. 1. 1950

Sbor dobrovolných hasičů dříve a dnes

historie
historie
historie
Všechny fotografie
Řečice - prezentace

Řečice

Řečice

Řečice

Řečice

Kontakt

Obecní úřad Řečice
Řečice 135
592 33 Radešínská Svratka

tel.: 566 673 359
e-mail: obec@obecrecice.cz

Úřední hodiny
PO  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00
ST  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00
ČT  8.00 - 12.00 13.00 - 15.00
 8.00 - 12.30  
Novinky na email



 


Informace o použití

Anketa

Čas poslední aktualizace: 20.07.2017 v 09:47       Oficiální stránky Řečice © 2011       webdesign: Origine

počítadlo.abz.cz